Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26
DISTANČNÍ VÝUKA od 12.4.2021
Skupinové konzultace
27
DISTANČNÍ VÝUKA od 12.4.2021
Skupinové konzultace
28
DISTANČNÍ VÝUKA od 12.4.2021
Skupinové konzultace
29
DISTANČNÍ VÝUKA od 12.4.2021
Skupinové konzultace
30
DISTANČNÍ VÝUKA od 12.4.2021
Skupinové konzultace
1
Skupinové konzultace
2
Skupinové konzultace
3
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
4
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
5
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
6
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
7
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
8
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
9
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
10
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
11
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
12
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
13
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
14
Distanční výuka a konzultace
Skupinové konzultace
15
Skupinové konzultace
16
Skupinové konzultace
17
Skupinové konzultace
18
Skupinové konzultace
19
Skupinové konzultace
20
Skupinové konzultace
21
Skupinové konzultace
22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
Drobečková navigace

Úvod > O škole > Historie školy

Historie školy

Počátky před současnou krásnou budovou byly těžké

Před otevřením této školní budovy se vyučovalo v Holešovicích velmi skromně. Počátky zdejších škol rozhodně nebyly snadné a lehký nebyl ani život prvních učitelů. Na počátku druhé poloviny 19. století se vyučovalo česky v nevyhovujících prostorách jednopatrové školní budovy naproti hostinci U České koruny v dnešní ulici Partyzánská.

Postavení nové budovy pro české školy bylo zřejmě důsledkem říšského školského zákona z r. 1869. Podle tohoto zákona byla nejen prodloužena povinná školní docházka ze šesti na osm let, ale obce měly dbát i o stavbu nebo opravu školních budov. V 80. letech 19. století byla proto vybudována řada nových školních budov – jednou z nich byla i budova v Jablonského ulici v Holešovicích (další např. v Libni a na Vyšehradě).

Stavba současné reprezentativní budovy

Stavba současné reprezentativní budovyNaše školní budova byla postavena v období od května 1883 do srpna 1884 stavitelem Aloisem Elhenickým podle návrhu arch. Josefa Srdínka v novorenesančním slohu. Zřídila ji tehdejší holešovická obec pro své žáky, kteří měli možnost navštěvovat na tehdejší dobu moderní školní budovuvybavenou tělocvičnou, kaplí s varhanami, kabinety s obrazy, jednoduchými fyzikálními přístroji, herbáři i kanalizací. Topilo se uhlím ve vysokých kulatých kamnech. Na počátku 20. století byl do budovy zaveden plyn, který se používal i ke svícení. Elektrický proud a ústřední topení byly zavedeny až po 1. světové válce.

V budově byly původně umístěny dvě české obecné školy – chlapecká a dívčí. V pravé části budovy (dnes OA Holešovice) byla dívčí obecná škola, v levé části budovy (dnes SPŠO) byla chlapecká obecná škola. Učební plány pro chlapce a dívky byly odlišné. Dívkám mělo stačit nižší vzdělání, proto měly v některých předmětech nižší počet hodin.

V roce 1897 byl trávník v okolí školy upraven na zahradu botanickou, zelinářskou a květinářskou. Zahrada byla oplocena železným prutovým plotem a dokonce do ní byl zaveden i vodovod.

Rozdíl ve vzdělávání dívek a chlapců

U dívek se kladl velký důraz na vyučování ručním pracím – byla to součást výchovy dívek pro domácnost. Školní docházka byla sice povinnou, ale z nejrůznějších důvodů některé děti do školy nechodily. Často musely pomáhat živit sebe i rodinu, neměly obuv a oděv. Pro špatnou školní docházku byli sice rodiče dětí napomínáni a trestáni peněžitou pokutou, avšak ne vždy došlo ke zlepšení. Obvyklé byly vycházky dětí i učitelů do různých míst v pražském okolí, zvláště v době vysokých teplot (tzv. vedřinové prázdniny). Ve velkém horku se nevyučovalo.

Zhoršení školství ve válce

V letech 1. světové války se stav školství u nás zhoršil. Někteří učitelé odešli na vojnu, některé školy nebo jejich části byly obsazeny vojskem. Bylo tomu tak i v naší budově, některé třídy proto měly střídavé vyučování. Vyučování bylo také narušeno nedostatkem jídla, učebnic, sešitů, per a inkoustu. Projevila se celková podvýživa dětí, která se často odrazila v nepravidelné školní docházce.

V naší školní budově zůstaly nadále dvě obecné školy a pomocná třída při dívčí obecné škole. Ovšem již od šk.r.1921/22 je patrný úbytek tříd. Od školního roku 1925/26 měla zdejší obecná škola již jen pět tříd. Od školního roku 1920/21 byla zavedena v dívčí obecné škole /a tím i chlapecké/ koedukace – smíšené třídy.

Škola byla školou pracovní – kladl se důraz na pracovní činnost v dílnách /práce s pilou, kladívkem, hoblíkem apod./, na celkovou výchovu osobnosti.

První československá republika 

V době první československé republiky se nepodařilo – i přes mnohé návrhy – vyrovnat rozdíly mezi měšťanskou školou a nižším stupněm středních škol. Přesto však došlo k nárůstu počtu žáků školy a projevila se i snaha zvýšit úroveň všeobecného vzdělání.

Již v roce 1939 byla v obecné škole chlapecké umístěna pokračovací škola pro učnice dámského krejčovství, a to ve druhém patře budovy, v prvním patře zůstala 6. obecná škola chlapecká a jedna třída v přízemí byla obsazena Českým slepeckým tiskem.

Druhá světová válka

V květnu 1941 bylo pět tříd chlapecké školy přestěhováno do zdejší dívčí školy – v uvolněných třídách se ubytoval tankový oddíl německého vojska. O prázdninách 1941 oddíl školu opustil, takže začátkem září 1941 mohlo být normálně zahájeno vyučování. Avšak ještě v září 1941 byla část budovy zabrána pro vojenský ústav říšské branné moci a chlapecká obecná škola byla proto přemístěna do přízemí pravého křídla školní budovy na tehdejším Myslbekově nám. /Ortenově nám./, do místností 4. obecné školy chlapecké. Inventář školy stěhovali učitelé, žáci i rodiče. Chlapecká škola z Jablonského ulice se pak v rámci jedné budovy několikrát stěhovala, takže došlo k různým, i když nezaviněným ztrátám inventáře. Do téže budovy se musela přestěhovat i pomocná škola z Jablonského ulice – avšak jen do suterénu. Ve školní budově v Jablonského ulici hospodařili Němci opravdu svérázně – např. v tělocvičně školy byly stáje.

Pracovní vytížení učitelů v době okupace bylo velké – museli odučit 30 hodin týdně, ženy a muži nad 50 let o 2 hodiny méně. Dovolenou měli učitelé jen 14 dní, zbytek prázdnin museli pracovat – pomáhat při žních, při sklizni chmelu, často vypomáhali na magistrátu.

Děti byly často podvyživené, šířily se nemoci a epidemie. Časté uhelné prázdniny a později poplachy protiletecké obrany narušovaly vyučování. Mnohdy muselo být organizováno provizorní vyučování – dětem byly zadávány domácí úkoly. V době pražského povstání se do těžkých bojů proti fašistickým okupantům zapojily mnohde i děti.

Na blízkém Trojském mostě vyrostla v květnu 1945 barikáda. Mezi jejími obránci byl i žák zdejší školy František Soukal. Byl zraněn, přenesen do budovy školy a zde ve sklepě údajně zemřel. Na památku jeho smrti byla v budově školy umístěna pamětní deska.

Osvobození po válce

Po osvobození byly v této budově umístěny celkem čtyři školy: v levé části učňovská škola pro strojní zámečnictví, v pravé /naší/ části budovy dívčí i chlapecká obecná škola a pomocná škola. Pomocná škola měla učebnu i na chodbě v prvním patře. Teprve ve školním roce 1947/48 byla pomocná škola přestěhována do budovy na dnešním Ortenově náměstí.

Nová školská soustava

V dubnu 1953 byl vydán nový školský zákon, který měl realizovat novou školskou soustavu. Dosavadní tři stupně byly organizačně sloučeny a povinná školní docházka byla zkrácena na 8 let /od 6 do 14 let/. Národní a střední školy se sloučily v osmiletou střední školu, případně se 3. stupněm tvořily jedenáctiletou střední školu, z toho 9. – 11. ročník byly výběrové třídy. Kladem zákona bylo umožnění středoškolského vzdělání co největšímu počtu studentů.

Ve zdejší budově došlo také ke změně: místo dvou národních škol vznikla 42. osmiletá střední škola. V levé části budovy byli stále učni – zámečníci. Teprve 1. září 1954 byla tato část školní budovy přidělena střední průmyslové škole oděvní /dříve byla v Šimáčkově ulici č.p. 16 /. Od 1. ledna 1955 byl zahájen provoz této školy v nových prostorách.

Usnesení z dubna 1959 stanovilo pro mládež do 15 let povinnou základní devítiletou školu. Jejím úkolem bylo poskytnout veškeré mládeži od 6 do 15 let ucelené základní všeobecné vzdělání. Následující zákon o soustavě výchovy a vzdělání z 15. prosince 1960 stanovil novou organizační podobu střední školy. Oddělil ji od stupně poskytujícího vzdělání v období povinné školní docházky, jímž se znovu stala základní devítiletá škola, a tříletý výběrový stupeň byl samostatnou střední všeobecně vzdělávací školou.

Došlo tedy i ke změně v naší budově. Od roku 1961 zde byla základní devítiletá škola, která se však již v roce 1964 přestěhovala do školní budovy na Ortenově náměstí. V tomto roce byla naše budova přidělena střednímu odbornému učilišti obchodnímu (později Integrovaná střední škola obchodní). V 80. a 90. letech 20. století byla naše škola jednou z největších a nejlepších pražských škol, měla i více než 50 tříd a připravovala učně na různé profese v oblasti obchodu.

Vznik Obchodní akademie Holešovice

1.9.2005 byla naše škola přejmenována na Obchodní akademii Holešovice a v souvislosti se změnou názvu byly zrušeny učňovské obory. Naše škola poskytuje úplné středoškolské vzdělání s maturitou ve studijním oboru Obchodní akademie se zaměřením na cestovní ruch, mezinárodní obchod, bankovnictví, marketing a management a management sportu.