Ze všech nabízených výletů jsem si vybrala vyjížďku do německého Berchtesgadenu. Zlákala mě návštěva Orlího hnízda a cesta do solných dolů.

V pondělí v 5.30 jsme se sešli u školy a společně autobusem vyrazili vstříc dobrodružství. Než jsme dojeli do cíle, bylo několik zastávek. Všichni jsme byli rádi, že jsme ve zdraví dorazili k Orlímu hnízdu, nejprve jsme si však prohlédli stálou expozici Institutu soudobé historie o dějinách Obersalzbergu a nacionálněsocialistické diktatuře. Součástí expozice jsou dokumenty, fotografie, plakáty a také komplex bunkrů.

Nejvíce mě zaujal výtah, který nás vyvezl na vrchol hory – do Orlího hnízda.

Po prohlídce Orlího hnízda nás autobusy pro hromadnou přepravu lidí svezly k našemu autobusu a jím jsme se již jeli ubytovat. Ubytování bylo krásné.

Hned druhý den ráno jsme vyrazili na pěší túru. Autobus nás zavezl do prostřední stanice lanovky, kterou jsme se nechali vyvézt na horu Janner. Museli jsme však ještě kousek vyšlápnout, abychom mohli na vrcholu obdivovat přírodu pěkně z výšky.

Pak jsme jen scházeli zase zpět k prostřední stanici lanovky. Po cestě nás potkaly překážky v podobě sněhu nebo krav, které nehodlaly uhnout z cesty, a tudíž jsme je museli obejít.

Když jsme dorazili do autobusu, všichni padli vyčerpáním. Rozchod ve městě a pobíhání za suvenýry nás rychle probralo. Večer jsme se už jen navečeřeli a šli spát.

Poslední den jsme uklidili a opustili naše pokoje a jeli se podívat do soutěsky. Mezi skalami tekla voda. Překvapila mě její síla.

Poté jsme zamířili do kostela v blízkém městečku.

Zážitek, na který jsem se nejvíce těšila, byl před námi - solné doly.
Museli jsme se obléci do černých kombinéz.

Posadili nás do vozíků a jeli jsme hluboko do dolu. Poznali jsme, jak se těží sůl a sklouzli jsme se na velkých dřevěných klouzačkách.

Následovala už jen zastávka v obchodě, abychom si zakoupili potraviny na cestu domů a neměli hlad.

Kolem desáté hodiny večer jsme dorazili do Prahy ke škole, rozloučili se a už se těšili domů do postele.

Kateřina Roučková, žákyně S2 (mírně upraveno)

V rámci projektu Multikulturní výchovy a vzdělání jsme 9. června – 13. června 2019 navštívili Itálii – region Trentino – Alto Adige, Dolomity.

Žáci se seznámili s životem na rodinné farmě a propojeností se zdejším cestovním ruchem. Navštívili jsme města Bruneck

(historické centrum, hrad a působivý válečný hřbitov z 1. světové války), dále pak Brixen (historické centrum, české stopy v Brixenu).

K tomu dále patří nezapomenutelné výhledy z vrcholů Strudelkopf, Peachenjoch a oblast Tre cime di Lavaredo a úžasná atmosféra, která panovala po celou dobu zájezdu.

Všichni žáci byli velmi, velmi spokojeni, a s neopakovatelnými zážitky jsem se 13. června vrátili zpět do Prahy.

Ráda bych se s vámi podělila o zážitky z výletu do Rakouska, který jsme se školou podnikli 4.-6.června 2019.

Vše začalo před budovou školy už v 5:30 ráno, odkud nás čekala šestihodinová cesta autobusem, kterou většina z nás prospala. Náš první výšlap směřoval k vrcholu Almkogel, odkud jsme pozorovali úchvatné výhledy na horská jezera. Po dlouhé cestě jsme se mohli za odměnu vykoupat v jezeře Krottensee. Následoval odjezd na ubytovnu pro mládež v cílovém městě Bad Gastein. Tady jsme dostali čtyřlůžkové pokoje a v jídelně už na nás čekali s výbornou večeří. Večer jsme vyplnili sportovními aktivitami, někdo hrál fotbal, jiní zase ping pong, někteří byli rádi, že si mohou po náročném dni jen tak odpočinout a nabrat síly na další den, protože nás čekala celodenní túra.

Druhý den začal budíčkem v sedm hodin ráno a snídaní ve stylu švédského stolu. Pak jsme se pěšky vydali do vesnice Dorfgastein a lanovkou jsme vyjeli na zasněženou horu Fulseck. Během jízdy jsme málem vystoupili na špatné zastávce. O kolik kilometrů by se pak naše stoupání na vrchol prodloužilo si ani nechci představovat. Cesta zpátky pak byla nekonečná, ale veselá nálada nás neopouštěla, zvlášť když jsme se mohli zkoulovat a někoho i vyválet ve sněhu, je přece léto!

Po úmorném sešlapu jsme se pak na ubytovně navečeřeli a poté nás naše průvodkyně překvapila nabídkou navštívit místní termální lázně. Ve vodě teplé jako ranní káva si naše namožené svaly krásně odpočinuly. A celý večer jsme pak završili na ubytovně tanečkem na rozloučenou. Další den byl totiž posledním dnem našeho pobytu.

Probouzíme se do slunečného rána, které slibuje nové zážitky, čekají nás totiž ještě další výlety. Po vydatné snídani se balíme a opouštíme ubytovnu, která nám tři dny byla zázemím. Vyrážíme na prohlídku soutěsky Kitzlochklamm, proběhneme městečko Bad Gastein, kde se kocháme pohledem na třístupňové vodopády. Poslední zastávkou před odjezdem domů je město Gmunden, kde nás zastihne obrovská průtrž mračen a my se celí promáčení uchylujeme do autobusu. Stále prší, ujíždíme domů, ale náladu si nenecháme zkazit. Za doprovodu ukulele zpíváme skoro celou cestu. Až v pozdních večerních hodinách autobus trochu ztichne, ale to už jsme v Praze, zpět před školou, doma.

Na Obchodní akademii Holešovice jsem strávila čtyři roky a popravdě jsem si nikdy nemyslela, že po maturitě ještě se školou budu chtít mít něco společného. Ovšem výlet do Rakouska byl opravdu úžasným a nezapomenutelným zážitkem.

Děkuji škole za možnost jet na zájezd plný dobrodružství a zajímavého poznání.

Kateřina Kohoutová, A4. C

V druhém červnovém týdnu jsme společně se žáky prvních a druhých ročníků a několika maturanty prožili tři krásné dny v italských provinciích Jižní Tyrolsko a Belluno (a dvě méně příjemné celonoční cesty autobusem).

Po celé tři dny pobytu jsme si užívali hlavně horskou krajinu během turistických aktivit v Dolomitech a sousedních Zillertalských Alpách. Zdolávali jsme úzké kamenité cestičky, přeskakovali nebo brodili horské bystřiny, přecházeli jsme kluzká sněhová pole, abychom mohli obdivovat kouzelné výhledy na majestátní hřbety Alp, bizarně hranaté tvary Dolomit i do hlubokých údolí, pomrkávajících na nás tu a tam blankytnými oky ples.

První den jsme strávili v Dolomitech lehkým výstupem z Platzwiese na Strudelkopf, mnohé z nás ale nejvíc okouzlilo jezero Pragser Wildsee v údolí pod ním. Druhý den jsme se vydali lanovkou na Jochtal, odsud vystoupali na Peachenjoch a sestupem přes horská luka Fane Alm se vrátili zpět. Protože jsme se na rozdíl od předchozího dne během tohoto výletu nepohybovali v Dolomitech, nýbrž v Zillertalských Alpách, mohli jsme si povšimnout výrazně odlišného charakteru obou masivů. Třetí den nás čekal návrat do Dolomit v podobě okruhu kolem věžovitého vrcholu Tre Cime.

Díky ubytování na rodinném statku v Rodenecku, kde mimochodem každá večeře byla kulinárním zážitkem, a večerním návštěvám měst Brunecku, Brixenu a okolí jezera Misurina jsme měli možnost seznámit se s místní kulturou a stylem života. Jistě nikomu z nás neuniklo, že zatímco Jižní Tyrolsko žije v rakouském rytmu okořeněném tím nejlepším z Itálie, stačí přejet pár kopců do sousední provincie Belluno a ocitneme se v Itálii se vším všudy.

Pro mě osobně byl nejkrásnějším zážitkem, jakousi třešničkou na špičatém dortu Dolomit, poslední výlet kolem Tre Cime. Zároveň si uvědomuji, že během tohoto výletu si někteří naši žáci sáhli na dno svých možností. Kvůli strachu z výšek a klouzajícímu sněhu se pro ně desetikilometrová cesta stala velmi náročnou zkouškou. Slouží jim ke cti, že v této zkoušce obstáli na jedničku. Nejenže se dokázali se svým strachem a únavou srdnatě poprat a pokračovat dál, ale zcela spontánně si také začali vzájemně pomáhat a díky tomu všichni došli úspěšně do cíle. To považuji za mnohem důležitější než fyzickou zdatnost, možná dokonce za to nejcennější, co se žáci mohli na naší výpravě naučit, neboť v horách, stejně tak jako v životě, platí, že do úzkých se může dostat kdokoliv, i ten nejsilnější a nejrychlejší, a pak mu může zachránit život pomoc někoho podceňovaného, zdánlivě slabého a pomalého. 

V květnových dnech školního roku 2018 / 19 proběhly na naší škole ústní maturitní zkoušky.

Blahopřejeme všem maturantům a v dalších krocích života přejeme mnoho úspěchů, štěstí, zdraví a radosti.

Dne 14. 5. 2019 navštívila třída A 2. B spolu s vyučující Mgr. Ing. Kateřinou Beranovou Národní technické muzeum v Praze. Tato exkurze byla realizována pro přiblížení tématu Průmyslová revoluce, věda a technika v 18. století, především vynálezu parního stroje a jeho využití v dopravě.

Žáci zde měli mj. možnost vidět parní lokomotivy, automobily poháněné parním motorem a letouny poháněné parním strojem.

Lyžařský kurz popisem našich žáků v autentickém podání bez úprav 24.2.-1.3.2019

Neděle

Rychle jsem si sbalil na lyžák. Skvělá cesta autobusem. Poznal jsem nový lidi.

Pondělí

S Eliškou Trojánkovou jsme přijely o den později než ostatní. Díky bohu jsme přijely na snídani, protože jsme měly hlad jako vlci. Nasnídaly jsme se, vybalily si a celý nešťastný z toho, že by jsme radši spaly jsme se vydali na sjezdovku. Nechtělo se mi, byla jsem nevyspalá a naštvaná, že mi nešli obout boty, ale nakonec to dopadlo. Jelikož jsem na snowboardu dva roky nestála, tak jsem se toho trochu bála, ale stačilo pár jízd a šlo to samo. Po drahým obědě to uteklo jako voda a mi se vraceli zpět na pokoj. Věci místo toho, abych se vyspala jsem se hádala o to jak hluboko se dokáže potopit tučňák císařský. Můj tým mi nevěřil, že Masaryk měl 5 děl a to je přesně ten důvod proč jsme nevyhráli. Když jsem konečně mohla jít na pokoj, usínala jsem naštvaná z toho, že rakouská telka nevysílá specialisty, ale natěšená na nový den.

Úterý (použij v textu slova: nastrouhaná okurka, pro pána boha, mega, opravdová láska, vysoké napětí, tyran, roztoužený)

Snídaně byla výborná, ale okurky by mohli být příště nastrouhané. Když jsem byla po minulém dnu opět na lyžích a učitelé nevěděli můj výkon určitě si řekli „ Pro pána boha.֞ Naštěstí všechno zabránil výhled na hory, které byl krásný. Když jsme se byli naobědvat, tak mě velmi okouzlil jeden pracovník a myslela jsem si, že to bude moje osudová láska, když jsme se setkali pohledy, tak mezi námi vedlo vysoké napětí. Házel na mě zlé pohledy, tak na mě působil, jako tyran, i když si myslím, že ze mě byl rozhozený. Příjezd mě potěšil vynikající večeří.

Středa

Tento den byl stejný jako ostatní. Jenže jsme měli takzvaný zkrácený den. Na svahu jsme byli pouze do jedné odpoledne a poté jsme šli dokoupit jídlo a pití do obchodu. Když jsme si koupili, co jsme potřebovali a jeli na chatu. Na chatě jsme měli volno, večeři  a pak večerní program, který jsme si měli vymyslet sami. Ti, co ho neměli vymyšlený, tak šli běhat kopec i s těmi, co už nechtěli hrát dál večerní hry. Což jsem byla i já. S holkami jsme si běhání užily, protože jsme ho pak klouzaly dolů po břiše. Byli jsme unavený a pak jsme hned usnuli.

Čtvrtek

Dnešek byl pohodový. Jeli jsme do jiného střediska, kde byli kamzíci a dokonce i lidi, co jezdili po skalách dolů. Byl to pěkný sráz a dneska bylo vážně krásně. Velice se mi dnešek líbil a teď už jen přemýšlím nad tím, jak moc se mi nechce domů. Ještě jsem si vzpomněla, jak jsme se dneska měli na jedničku. Oddíl koulovali a já to schytala nejvíce. Tento lyžařský výcvik se mi moc líbil a myslím si, že se i vydařil. Nejraději bych tento výcvik měla v každém ročníku. Jsem ráda, že jsem mohla absolvovat tento týden.

Pátek:

Lyžovačka do 2h, nákup, škoda že nebyla sprcha, smrděli jsme celou cestu, ale po 50km už nám to nevadilo, vyzvednutí kamaráda cestou v nemocnici, přejezd hranic, mekáč!!!!!!!!!!!! v budějkách, příjezd do Prahy po 20h a předání do rukou našim drahým rodičům. Díky za celý týden…… Díky za celý týden, profesoři!

Dne 10.12. se konal již 6. ročník výzvy OA Holešovice s názem Holešovice Challenge, kterou škola již tradičně pořádala pro žáky osmých tříd základních škol. Soutěže se zúčastnilo 43 žáků z devíti různých základních škol. Součástí soutěže byla poslechová část, čtení, gramatika a slovní zásoba. Vítěz získal neuvěřitelných 71 bodů ze 74 možných.

Za organizaci soutěže děkujeme Mgr. Michaele Çabuk a Mgr. Silvii Cvingerové a těšíme se na další úspěšný ročník výzvy v následujícím školním roce.

CYKLUS ZAMĚSTNANECKÝCH CESTOVATELSKÝCH PŘEDNÁŠEK
pro studenty „Co v učebnici nenajdeš“, 2. ročník
12.12.2018 – "Izrael" (Mgr. Smoček)
Zúčastnily se třídy 1. a 2. ročníku v rámci výuky zeměpisu a dějepisu.
V cestovatelských přednáškách nejen pedagogičtí pracovníci prostřednictvím svých osobních postřehů a zkušeností z cest na vlastní pěst do nevšedních destinací přibližují studentům školy možnost i potřebu vnímat navštívená místa jinak než nabízí organizované zájezdy. Rovněž tyto přednášky podtrhují důležitost tolerance a snahy pochopit národy a zvyky odlišné od domácích.

CYKLUS ZAMĚSTNANECKÝCH CESTOVATELSKÝCH PŘEDNÁŠEK
pro studenty „Co v učebnici nenajdeš“, 2. ročník
12.12.2018 – "Amerika: 10 000 km po USA" (ing. Štěpán)
Zúčastnily se třídy 1. a 2. ročníku v rámci výuky zeměpisu a angličtiny (reálie anglicky hovořících zemí).
V cestovatelských přednáškách nejen pedagogičtí pracovníci prostřednictvím svých osobních postřehů a zkušeností z cest na vlastní pěst do nevšedních destinací přibližují studentům školy možnost i potřebu vnímat navštívená místa jinak než nabízí organizované zájezdy. Rovněž tyto přednášky podtrhují důležitost tolerance a snahy pochopit národy a zvyky odlišné od domácích.