Ve středu 3.5.2023 se uskutečnil sportovní den pro 1.-3. ročníky. Jako tradiční a osvědčené místo jsme zvolili blízký lesopark Stromovka. Pro děti byla připravena docela náročná výzva a to, zdolat v průběhu 60 min za celou třídu co nejvíce 500 m okruhů okolo Rudolfova rybníku. Po celé dopoledne panovalo úplně ideální běžecké počasí. Mezi třídami byla nejúspěšnější A2C, která zdolala za 60 min 364 kol (182 km) a s výrazným náskokem porazila druhou A1A 282 kol (141 km) a třetí A3A 261 kol (130,5 km). Mezi chlapci dosáhl nejhodnotnějšího výkonu Lebeda Jan (A2C), který zdolal 26 kol (13 km). Dívkám kralovala Čábelková Kristýna 18 kol (9 km).
Celkově se sportovního dopoledne zúčastnilo 221 dětí a dohromady se zdolala vzdálenost bezmála 1500 km. Všem děkuji za pomoc a budu se těšit při druhém ročníku na minimálně podobné zaujetí a sportovní výkony.
Konečné výsledky najdete v příloze.
M. Čepelák
V neděli 22.1. jsme se sešli po více než 3 letech opět s lyžemi a plni očekávání našeho nadcházejícího lyžařského kurzu. U autobusu panovala výborná atmosféra a i běžné formality před odjezdem dopadly tentokrát na výbornou. V 9,15 jsme již odjížděli vytouženým směrem k rakouským hranicím. V Českých Budějovicích proběhla naše klasická zastávka u nejmenovaného „fástfůdového řetezce“ MC a potom jsme již za hustého sněžení a s pocitem dobře ukojených hladových potřeb odpočítávali kilometry k našemu ubytování. Okolo 16,30 místního času náš autobus zastavil před Mountain Hostel a my se tradičně vrhli do boje o získání nejlepšího apartmánu. Naneštěstí vedoucí kurzu už měl vše dopředu připravené a apartmány byly všechny stejné, náš boj rychle skončil.
Po rychlém vybalení lyží a ustlání postelí nás čekala první večeře. Špagety nikoho určitě nepohoršily a myslím, že i zbytek týdně byly naše chuťové pohárky dostatečně nasyceny. Ke každé večeři byl připravený i salát, zákusek a polévka.
Po večeři nás čekala přednáška o bezpečnosti na horách a na sjezdovce a my jsme zase odcházeli o něco chytřejší a dospělejší ????
Pondělí nás přivítalo nevlídným počasím a my jsme za mlhy a lehkého sněžení vyrazili na první lyžařský den. Lanovka nás vyvezla do základního tábora ve výšce asi 1300 metrů nad mořem, abychom se následně rozřadily do 4 družstev + snowboardisti. Za neměnného počasí jsme zbytek prvního dne strávili převážně nácvikem lyžařských dovedností s přestávkou na oběd. Po příjezdu na ubytovnu jsme si chviličku oddechli a šli se navečeřet. Poté proběhla přednáška o lyžařské výstroji a výzbroji, o tom, jak se mažou lyže a jak vůbec funguje snowboard.
Druhý den se nesl ve stejném duchu jako den první, jenom jsme změnili lyžařské středisko. Družstva už nabírala na lyžařské jistotě a vzhledem k předpovědi počasí na středu, kdy se na nás mělo usmát sluníčko, jsme odpoledne zařadili odpočinek, který jsme vyplnili procházkou Schladmingu a návštěvou sjezdovky, kde se ve večerních hodinách konal světový pohár ve slalomu mužů. Večerní program byl v režii soutěžní hry „Riskuj“!
Ve středu a ve čtvrtek nám po utrápených a pošmourných dnech vysvitlo sluníčko a těžko si člověk dokáže na horách představit větší balzám na duši. Opět jsme v těchto Pista byla krásně upravená, a tak jsme si tyto 2 dny nádherně užili. Lyžařský um už u většiny dosahoval „závodních parametrů ????“ a tak jsme se mohli více věnovat lyžování na úkor cvičení. Zase jsme pravidelně střídali střediska Reiteralm a Hauser Kaibling. Cestou nazpět jsme absolvovali v místním marketu „nutné doplnění všech pochutin“, aby se nám lépe usínalo. Ve středu byl večer ve znamení připravených společenských her samotných studentů a čtvrteční večerní program pařil hře s odkrýváním obličejů známých osobností. Zde už jsme spatřovali na všech lehkou únavu, a proto i plánovaná diskotéka nakonec zůstane pouze nesplněným přáním.
Pátek den odjezdu, nám opět nachystal nevlídné počasí a my přesto nelenili a vydali se po sbalení všech věcí a opuštění naší ubikace na poslední půl den lyžování. Po lehkém obědu na svahu si většina nenechala utéct poslední jízdu až k parkovišti. Po převlečení ve vojenských podmínkách u autobusu a zabalení lyží, jsme ve 14h vyjeli směr Praha. Únava si vybrala svou daň a někteří usnuli v autobuse dříve, než jsme stačili dát Alpám sbohem. Ve 20,30 už jsme dorazili v pořádku před školu a náš LV tímto skončil.
Velké poděkování patří našim instruktorům:
Ondřej Koťátko – snowboard
Tomáš Krupka – lyže
Jiří Kutěj – lyže
Michaela Remešová – lyže
Za všechny velké díky a už teď vyhlížíme LV v roce 2023/24
M .Čepelák - Vedoucí kurzu
Naše Obchodní akademie Holešovice ve dnech 2. a 3. června 2021 uspořádala sportovní dny ve Stromovce pro první ročníky. První den se běžel orientační běh týmů, kde rozhodovaly rychlé nohy ve spojení se smyslem pro orientaci, na konci byl na běžce nachystaný také pan Kutěj se svými otázkami na sport a všeobecný přehled. Toto sportovní klání nakonec vyhrálo družstvo ze třídy S1 ve složení: Bezouška, Kohák, Kořínek a Kozák. Druhý den byla soutěž mezi třídami na pěti stanovištích, kde se čerpalo nejen z fyzických a duševních fondů, ale v neposlední řadě byla potřeba i spolupráce mezi spolužáky. V rámci stanovišť jste našli disciplíny jako pavučina, plavba na voru, luštění šifer a hádanek, či chůze po slacklajně. Tento boj nakonec ovládla třída A1, které se vyplatilo táhnout za jeden provaz a vyhrála nejvíce disciplín. Podle ohlasů se jednalo o povedenou akci a doufám, že se nám podaří uskutečnit více takových.
Petr S.
Lyžařský kurz popisem našich žáků v autentickém podání bez úprav 24.2.-1.3.2019
Neděle
Rychle jsem si sbalil na lyžák. Skvělá cesta autobusem. Poznal jsem nový lidi.
Pondělí
S Eliškou Trojánkovou jsme přijely o den později než ostatní. Díky bohu jsme přijely na snídani, protože jsme měly hlad jako vlci. Nasnídaly jsme se, vybalily si a celý nešťastný z toho, že by jsme radši spaly jsme se vydali na sjezdovku. Nechtělo se mi, byla jsem nevyspalá a naštvaná, že mi nešli obout boty, ale nakonec to dopadlo. Jelikož jsem na snowboardu dva roky nestála, tak jsem se toho trochu bála, ale stačilo pár jízd a šlo to samo. Po drahým obědě to uteklo jako voda a mi se vraceli zpět na pokoj. Věci místo toho, abych se vyspala jsem se hádala o to jak hluboko se dokáže potopit tučňák císařský. Můj tým mi nevěřil, že Masaryk měl 5 děl a to je přesně ten důvod proč jsme nevyhráli. Když jsem konečně mohla jít na pokoj, usínala jsem naštvaná z toho, že rakouská telka nevysílá specialisty, ale natěšená na nový den.
Úterý (použij v textu slova: nastrouhaná okurka, pro pána boha, mega, opravdová láska, vysoké napětí, tyran, roztoužený)
Snídaně byla výborná, ale okurky by mohli být příště nastrouhané. Když jsem byla po minulém dnu opět na lyžích a učitelé nevěděli můj výkon určitě si řekli „ Pro pána boha.֞ Naštěstí všechno zabránil výhled na hory, které byl krásný. Když jsme se byli naobědvat, tak mě velmi okouzlil jeden pracovník a myslela jsem si, že to bude moje osudová láska, když jsme se setkali pohledy, tak mezi námi vedlo vysoké napětí. Házel na mě zlé pohledy, tak na mě působil, jako tyran, i když si myslím, že ze mě byl rozhozený. Příjezd mě potěšil vynikající večeří.
Středa
Tento den byl stejný jako ostatní. Jenže jsme měli takzvaný zkrácený den. Na svahu jsme byli pouze do jedné odpoledne a poté jsme šli dokoupit jídlo a pití do obchodu. Když jsme si koupili, co jsme potřebovali a jeli na chatu. Na chatě jsme měli volno, večeři a pak večerní program, který jsme si měli vymyslet sami. Ti, co ho neměli vymyšlený, tak šli běhat kopec i s těmi, co už nechtěli hrát dál večerní hry. Což jsem byla i já. S holkami jsme si běhání užily, protože jsme ho pak klouzaly dolů po břiše. Byli jsme unavený a pak jsme hned usnuli.
Čtvrtek
Dnešek byl pohodový. Jeli jsme do jiného střediska, kde byli kamzíci a dokonce i lidi, co jezdili po skalách dolů. Byl to pěkný sráz a dneska bylo vážně krásně. Velice se mi dnešek líbil a teď už jen přemýšlím nad tím, jak moc se mi nechce domů. Ještě jsem si vzpomněla, jak jsme se dneska měli na jedničku. Oddíl koulovali a já to schytala nejvíce. Tento lyžařský výcvik se mi moc líbil a myslím si, že se i vydařil. Nejraději bych tento výcvik měla v každém ročníku. Jsem ráda, že jsem mohla absolvovat tento týden.
Pátek:
Lyžovačka do 2h, nákup, škoda že nebyla sprcha, smrděli jsme celou cestu, ale po 50km už nám to nevadilo, vyzvednutí kamaráda cestou v nemocnici, přejezd hranic, mekáč!!!!!!!!!!!! v budějkách, příjezd do Prahy po 20h a předání do rukou našim drahým rodičům. Díky za celý týden…… Díky za celý týden, profesoři!
Dne 25.9.2018 dosáhl náš volejbalový tým chlapců OA Holešovice obrovského úspěchu a vyhrál bez jediné porážky pražskou soutěž. Odměnou je postup do celorepublikového finále.
GRATULUJEME.
Na lyžák jsme odjížděli kolem 13 hodiny, ale do autobusu jsme dávali věci už dříve. Cesta byla ze začátku zábavná, ale po nějaké době nám to začalo připadat hrozně dlouhé. Když jsme přijeli k penzionu, myslím, že všichni jsme dostali šok, protože jsme si představovali něco lepšího, ale nakonec s tím jsme spokojeni. K večeři jsme měli špagety s boloňskou omáčkou, které mi popravdě moc nechutnali. Poté jsme měli přednášku o tom, jak se máme chovat na lyžích. Když jsme pak s holkami byly na pokoji, ležely jsme v postelích a byly jsme líné vstát a zhasnout. Tak jsme čekaly až pan učitel přijde a poprosily jsme ho o to, aby zhasl, ale on řekl, že ta, která se zvedne dostane 1 Euro. A tak nás převezl.
V pátek, pohodlně v 10 hodin vstávám a jsem již celý natěšený na lyžařský kurz. Kolem 11:30 vyjíždíme z domova k naší oblíbené škole. Po příjezdu na mě již čekali moji oblíbeni spolužáci celý nadšení odjíždíme směr Hinterstoder. Po příjezdu na nás čekalo vcelku příjemné počasí, zmatek v autobusu nebyl zas tak velký a vyrazili jsme na své pokoje. Následovala večeře, která nad mé očekávání dopadla velice dobře, ač moji spolužáci stejný názor neměli. Po večeři jsme byli proškoleni o bezpečném lyžování. Poté se vydáváme na pokoje. Užíváme si své volno. Ač byla večerka v 10, spát jsme šli lehce později. KRÁSNĚ JSME SE VYSPALI.
Dnes jsme měli vstávat v 7:00, ale nás na pokoji byl někdo opravdu chytrý, že měl budík na 6:00, takže nás to samozřejmě vzbudilo. Nebylo to dobrý, to vám přísahám. Pak jsme šli na snídani, která byla už lepší jako večeře. Pak jsme šli do pokoje si pro věci na lyžování, tak jsme vyrazili. Měli jsme prej jet 5 min., ale mně to přišlo jako hodina. Lyžovala jsem po prvé v životě. Vůbec mě to nebavilo, ale po obědě, to už šlo lépe. U oběda jsem si myslela, že moje německé skills jsou lepší ,než to bylo ve skutečnosti. Nebyla jsem si jistá, že řízek je šnycl. Ale zvládla jsem to! Na lyžích jsem 100x spadla a bolí mě nohy. Také jsem si našla nové kamarádky, nepamatuju si jména. Večeře na penzionu byl už lepší než včera, tak jsem byla spokojená. Ještě nám pan učitel hrál na ukulele, děkujeme.
Ráno jsme začali snídaní ve formě Švédského stolu. Poté se šli všichni převléknout, abychom mohli vyrazit na kopec. Autobus nás dovezl až k „vajíčku“. Když jsme vyjeli až nahoru, rozcvičovali jsme se. Pak jsme měli 3 jízdy na rozježdění. Když jsme byli rozježdění, tak nás paní učitelka, svým orlím okem, rozřadila do 3 družstev podle výkonnosti. Dopoledne jsme nadále jezdili. Ve 12:00 jsme se sešli na jídle. Odpoledne jsme vyjeli sedačkou a pohybovali se více nahoře. Když jsme končili s lyžováním, autobus nás zase vyzvedl u vleku a odvezl k hotelu. Doma jsme se vykoupali, šli na jídlo a psali toto =).
Dneska jsme vstávali opět v 7:15, ale měla jsem obrovskou touhu po delším spánku, kterou mám víc a víc. Po tom co jsem vstala jsem měla asi tolik energie, jako vypuštěná studna. Když už jsem se dobelhala se sebou něco udělat , zjistila jsem, že nemám čas a musím na snídani. Snídaně byla jako vždy dobrá. Po snídani jsme šli zase k autobusu a tam jsme dostali takovou dělovou kouli, že prý pan učitel stávkuje a odjíždí s v 9:00. Po příjezdu k lanovce jsme se šli obout do přeskáčů a zjistila jsem, že mě hrozně bolí palec u nohy, ale nandala jsem si je a vyšla jsem ke schodům. Nahoře už jsem normálně sjela kopec k chatě a tam jsme dostali zase svižnou facku v podobě rozcvičky. Po rozcvičce jsme dnes s mojí skupinou vyrazili na kotvu, tam jsme ji sjeli tak 3x s Lukášem a šli jsme na větší a prudší, která už byla pro odvážnější. Holky v mojí skupině jsou ale líný jako lamy, takže jsme rozdělený po dvou a po třech. Po návratu na hotel jsme měli půl hodiny na to, abychom se stihli převlíknou a vyrazit do města, v tom spěchu jsme nestihly uklidit pokoj a máme tam hrozný bordel. Po návratu z procházky jsem si řekla, že ta prokletá maturita bude snad lepší, jak tohle. A k závěru jsem zjistila, že Češi jsou hrozný držgrešle než Rakušánci.
Oblíbený jídlo palačinky, kuře na paprice, svíčková, rajská, francouzské brambory.
HURÁ DOMŮ !!!!!!
15.3.2018 se naše škola zúčastnila silového víceboje. Po zvážení všech závodníků jsme postupně absolvovali 4 disciplíny. Atmosféra závodu byla vynikající, naši kluci makali za vydatného povzbuzování naplno a chtěli podat co nejlepší výkon. Zúčastnilo se celkem 14 škol a my se umístili na 6. místě s celkovým počtem 485.5 bodů, kdy nám pátá příčka unikla o titěrných půl bodu. Jde o pěkný výsledek, pokud potrénujeme, můžeme příští rok vyhlížet medailové pozice.
20.11. se uskutečnilo obvodní kolo POPRASKU ve florbalu chlapců a bohužel hned 2 prohry v základní skupině nás vyřadily z boje o postup do krajského finále. Konečné 5. místo je spíše slabou náplastí, kluci měli určitě navíc.
15.11. se uskutečnilo obvodní kolo POPRASKU v basketbalu chlapců a naši bojovníci ztroskotali až ve finále po 3 výhrách na OA Kubelíkova. Určitě se kluci nemají za co stydět a 2. místo je zcela zasloužené.