Salamanca (Španělsko) očima žáků

Dne 16. června 2018 jsme se vydali na náš týdenní studijní pobyt ve španělské Salamance. V ranních hodinách jsme se sešli na letišti Václava Havla, odkud jsme ve skupině pěti studentů a dvou učitelů odcestovali. Už při cestě jsme zjistili, že se sešla skvělá parta. Po dlouhé dvanáctihodinové cestě jsme se dostali na místo, kde jsme se měli po dobu sedmi dní zdokonalovat ve španělském jazyce. Při příjezdu na nás čekaly naše hostující rodiny, se kterými jsme se vydali do našich nových domovů. Po ubytování jsme společně poobědvali a seznámili se. V podvečer celá naše skupinka vyšla na komentovanou prohlídku po Salamance s naším nejoblíbenějším průvodcem Diegem.

Další den jsme navštívili Madrid společně se skupinou polských studentů. Po dlouhém chození, návštěvách nejrůznějších památek a exkurzi v muzeu, jsme si s paní profesorkami dali zasloužený a skvělý oběd. V Madridu jsme bohužel nestihli tolik, kolik bychom si představovali, ale i tak jsme byli nadšení a moc se nám to líbilo.

V pondělí jsme šli poprvé do školy. Výuka nám začínala pokaždé v 9:30, probírali jsme gramatiku, která probíhala hodinu a půl a s konverzací ji dělila desetiminutová přestávka. Přes veškeré obavy, jsme se rychle zapojili do výuky. Výklad učitelů byl srozumitelný a lehce pochopitelný. Díky tomu jsme se naučili i něco nového. Po výuce následoval oběd v našich rodinách. Odpoledne jsme šli na prohlídku katedrál, památek a parků v Salamance.

Po úterním vyučování a obědě jsme navštívili muzeum historických artefaktů města, poté Muzeum Art Deco, kde jsme měli možnost ochutnat španělskou sladkou pochoutku - Churroz. Jedná se o smažené těsto, které se namáčí v čokoládě. Pro našeho sportovce Martina to bylo něco, co si může dovolit jen zde, ale i tak mu to velmi chutnalo. Mezitím jsme si také vyzkoušeli tančit salsu, při které nás kluci překvapili svým talentem. Večer nás čekala Ruta de tapas. Navštívili jsme čtyři různé bary, ve kterých jsme tyto tapas ochutnávali.

Začátek druhé poloviny našeho společně stráveného týdne byl ve znamení celodenního výletu do města Segovia a Ávila. V Segovii byl překrásný akvadukt, v Ávile jedno z nejstarších a největších opevnění Evropy.

Ve čtvrtek jsme po škole dostali možnost projevit své výtvarné nadaní, když jsme malovali ornamenty na kachličky. K našemu údivu jsme zjistili, že výtvarné umění nejspíš nebude naší silnou stránkou, a tak alespoň nemusíme litovat výběru střední školy. Poté jsme šli posedět do jedné z našich oblíbených kaváren.

V pátek jsme měli poslední hodiny gramatiky a konverzace. Odpoledne jsme se vydali na prohlídku kláštera San Esteban, kde jsme si připadali jako ve světě Harryho Pottera. Poté jsme hráli proti našim polským spolužákům hru, která spočívala v tom, co vše jsme si o malebném městečku zapamatovali a jak dokážeme komunikovat. Vytvořili jsme několik skupinek a se zadáním, které jsme dostali, jsme vyrazili do ulic. Při hře jsme se velmi bavili a užili jsme si ji. Když jsme večer přišli domů, naposledy povečeřeli s rodinou a zabalili kufry, už jsme jen odpočívali na zítřejší cestu.

Sobota byla o smutném loučení jak se Salamancou a celým Španělskem obecně, tak s naší skvělou partou v čele s učitelkami. Vzhledem k tomu, že se sešla skvělá parta, bylo loučení opravdu těžké.

Prožili jsme báječný týden plný dobrodružství, navštívili nová místa, něco nového se naučili a u všeho se náramně bavili. Díky tomu máme spoustu krásných vzpomínek, na které nikdy nezapomeneme.